ZPĚT na hlavní stránku  

                 HLUBINNÁ ABREAKTIVNÍ PSYCHOTERAPIE
     
                                                   
neboli
                                                                                           REGRESE
neboli NÁVRAT DO MINULÝCH ŽIVOTŮ


   Následuje opět
   ukázka z knihy
   Rok 2013 aneb Jedenadvacet konkrétních způsobů, jak najít sám sebe, dosáhnout klidu, radosti a štěstí

   … V jednu po poledni přichází Tereza, jíž život ztrpčují záchvaty vzteku; téměř už je nedokáže ovládat.
„Myslím, bojím se, že bych mohla v takových chvílích i zabít,“ zašeptá. Vypadá opravdu zmučeně.
Naučím ji nejprve oba své oblíbené cviky, tedy vnitřní úsměv a rozbíjení konstrukcí v mozku, a pak ji stručně obeznámím s postupem a zásadami hlubinné abreaktivní psychoterapie neboli regrese
[1].
Téma je dané: chceme, aby se mladá žena zbavila čím dál tím méně zvladatelných návalů vzteku.

   Tereza si tedy udělá pohodlí, položí se na válendu, já ji zabalím do dek a ona se za pomoci nádechů a výdechů uvolní... Zcela při vědomí (žádná hypnóza!) si - za zavřenýma očima - vybaví poslední situaci, v níž ji záchvat vzteku postihl. Tereza touto situací takzvaně projde, tedy prožije ji, od počátku do konce, tedy od události, která výbuch zlosti vyvolala, po chvíli, kdy už se cítí být v klidu; situací ´projde´ tolikrát, kolikrát ji tato zajímá nebo tolikrát, kolikrát vzbuzuje reakce v těle, tj. napětí, tlak, křeč, … pocit zimy, horka, bolesti, … dušnost, úzkosti, pláč.

   Jakmile klient prohlásí, že už ho tato záležitost nezajímá, nerozčiluje, nevyvolává žádné nesnáze v těle a tak podobně, zeptám se na s t a r š í podobnou událost a Tereza opět ´projde´ tou, která jí jako p r v n í v mysli či před očima ´naskočí´. A tak postupujeme dál a dál, až se dostaneme do některého (případně některých) z minulých životů. Nehledáme lacinou senzaci, ale p r v o t n í příčinu současných potíží. Jakmile tuto základní situaci objevíme, ´pročistíme´ ji – a potíže se vracet nebudou.
Lyžař se tak zbaví strachu, třeba před sjezdem s kopce, plavec paniky z plavání v hloubce, určitý dotyčný hrůzy, která se ho zmocní už jen při pohledu na pavouky nebo děsu z povinnosti natáhnout ruku tak, aby zdravotní sestra mohla odebrat v ordinaci lékaře krev.
   Trochu jiné to je, pracujeme-li s v l a s t n o s t m i. Všichni máme vlastnosti takzvaně špatné a takzvaně dobré. Slovo takzvaně nadužívám proto, že charakteristika typu dobrý či špatný je velmi o š e m e t n á. Uvedu příklad: řekneme-li o někom, že je štědrý, chválíme ho. Tato d o b r á vlastnost však může dotyčného přivést do neštěstí, zejména ve chvíli, kdy š t ě d ř e rozdá vše, co má. Zatímco to, že jsme lakomí, a také třeba zákeřní, umíme krást, lhát, … tato š p a t n á vlastnost, tyto špatné vlastnosti, nám mohou například zachránit život!
Suma sumárum - v š e c h n y vlastnosti jsou potřebné! A - ještě jinak - všechny vlastnosti jsou d o b r é! Avšak jen potud, pokud jsou - v rovnováze! Žádná z vlastností nesmí vyčnívat! Žádná nesmí člověka o v l á d a t: ani mírnost, ani pokora, ale ani velkorysost, nebo vztek, závist či nevraživost. R o v n o v á h a, to je, oč tu běží!

  
Vrátím se k Tereze: podaří-li se u ní odstranit vražedné návaly vzteku, neznamená to, že už se nikdy v životě nebude vztekat! Bude, ale ´v únosných mezích´.
  
Chci popsat, jak během regrese dojde k proměně klientova nitra. Sledujte! Terezina první scéna se odehrává - celkem nedávno - v kuchyni. Každou ze situací Tereza prochází v přítomném čase, prožívá ji tady a teď:
  
Takže - jsme v kuchyni, je večer a Tereza ječí na Milana, svého partnera, že už musejí nějak vyřešit své společné finanční záležitosti! Milan má byt psaný na sebe, platí hypotéku, ale Tereza vše ostatní. Tereza tedy chce, aby Milan hradil polovinu toho, co se utratí n a d výši hypoteční splátky.
„Hm, hm, ještě si o tom promluvíme,“ zní odpověď muže, jenž nedokáže odtrhnout zrak od obrazovky.
Tereza zuří.
   Při opakovaném ´procházení´ touto situací se Tereziny pocity mění, zůstává klidná a uznává, že Milan je hodný; ale asi jako leklá ryba, dodává.
   Dobrá, jdeme dál! S t a r š í událost se týká hněvu, který se jí zmocňuje, když jí Milan oznámí, že během jednání se ženou, jež jim má zařídit hypotéku, neuspěl: Tereza bere věc do svých rukou a - zjišťuje, při opakovaném procházení - že s ´babou´ se skutečně jednat nedá neb tato jen lže a vymlouvá se.
   V průběhu třetí, starší, události poměří Tereza hněv svůj s hněvem otce. Ten ji žádá, aby mu pomohla rozšířit nabídku jeho Hotelu pro psy tím, že si ´udělá kurz na kadeřnické služby pro zvířata´ a bude v hotelu tuto službu poskytovat. Tereza mu vyhoví. Pak pravá chvíle nadejde a ona v hotelu stráví svůj první pracovní den – péčí o dceru otcovy nové ženy; Tereza se stará o svou nevlastní sestru, aby macecha - trenérka zvířat mohla pracovat, jinými slovy v y d ě l á v a t. Druhý den Tereza obsluhuje ve výše zmíněném hotelu za barem (návštěvníky ´z ulice´ nebo čekající majitele psů, takže tržba jde opět do kasičky otce); Tereza má možnost upravit čoklovu srst jen jednou. Jakmile ji otec na konci dne požádá o nájem ve výši 500 korun, Tereza se rozzuří.
   Další událost se týká scény, v níž rozvádějící se rodiče naříkají: otec, že má Tereza raději matku, matka, že má Tereza raději otce. Tereza netuší, jak jim vysvětlit, že miluje oba, nejraději by se propadla, ale místo toho musí, se vztekem, který potlačuje, naslouchat nářkům otce proto, že ji ztrácí (protože si našel jinou ženu?!) a ujišťování, že u něj (a jeho novomanželky!) bude vždy doma…
   V další Tereza přistihne matku, jak souloží s mladým milencem. Matku příchod dcery ze školy nevyvede z míry, pokračuje v slastiplné činnosti Tereze doslova před očima. Otřesená Tereza jí napíše později dopis, v němž ji žádá o dodržování určitých pravidel soužití. Matka ale Tereze vyčte, že jí nepřeje žádnou radost!
   Další událost jsme objevily v první třídě: Tereza vychází ze školy a rozeběhne se k dědečkovi z matčiny strany, který na ni spolu s ostatními před školou čekal. Když pak přistoupí k babičce z matčiny strany, tato se vyčítavě otáže, proč neběžela napřed k ní? Nemá ji ráda?
Terezu v tomto okamžiku zaplavují pocity viny, nepochopení, a vzteku – na sebe, vždyť jen všem ubližuje!

   A tak pokračujeme dál, až Tereza dospívá k pochopení (proměně nitra): na s e b e zlost mít nemusí. Poznává, že disponuje obrovskou silou, mocnou energií, hlubokou moudrostí a láskou! Druzí ji proto zneužívají, třesou se obavami, že je nemá ráda a balí svůj strach do agresivního chování

   Na otázku, zda ona sama někdy způsobila, že se druhý rozčílil, odpovídá už klidně, že ano, rozzlobila otce: když vlastně vše, co vydělala, mu odevzdávala jako nájemné, zeptala se, zda je nutné, aby mu, vzhledem k okolnostem, tolik platila? A o n vypěnil.
   Na otázku, zda byla svědkem toho, že někdo vytočil někoho jiného, nikoli ji samu, si vybavila svého bratra na oslavě otcových narozenin. Táta do syna tak dlouho ryl, že ještě nic v životě nedokázal, až ten, rozrušený, vstal, že odejde. Tereza situaci zklidnila, neodešel nikdo.
   Na otázku, zda sama sebe někdy vytočila, odpověděla hned: „Ano! Stojím před zrcadlem, upravuji si vlasy, a moc mi to nejde, vůbec se mi nedaří účes vytvořit! Ale - vlastně nejde o vlasy!“ Překvapeně, dokonce s úlevou vydechne: „Jde o to, že nesnáším sama sebe! Já nenávidím sama sebe!“
Osvobozující poznání!

   Tereza je velká bojovnice! Je nesmírně statečná a až dojemně odhodlaná pracovat na sobě! Domluvily jsme příští sezení.

   Tentokrát jsme se s Terezou dostaly velice hluboko do minulého života; žila v něm v podobě k o ř e n e, tuhého, mohutného, … kořene stromu, který sežehl požár.
   „Cítím … asi hrůzu ze smrti, zděšení … ze zániku, … ale najednou – najednou je tu záchvěv, neumím pojmenovat, čeho … Energie? Nebo je to naděje? Síla?“
   Přišla na to!
   S nepopsatelnou pokorou, ale i potěchou v hlase, trochu užasle zašpitala: „Je to záchvěv života!“
   Zmocnilo se mne vzrušení! Je to tak! Kořen, do lidské řeči převedeno, si uvědomil, že m ů ž e růst, nic není ztraceno, zničeno, v zemi je dostatek živin pro to, aby se mohl rozvíjet a obnovit svůj kmen! Vždyť oheň se kořene hluboko pod zemí nedotkl, takže on nyní - začne znovu!
    A také ano, kořen brzy pocítil, jak nad zemí raší jeho výhonek, nový, mladý, silný..! Nezničitelný!

   Tereza odcházela klidná: přežije všechno, sílu na to má.

   Z uvedeného je patrné, že se během h a t nemusíme do minulého života vůbec dostat. Ale většinou dostaneme. A zjišťujeme, že jsme na Zemi žili už nesčíslněkrát – jako mořská vlnka, květina, mořská víla, kůň, kočka, orlice, královna i hadrnice, zlodějka, … čarodějka, žalářník, … a že se stále potkáváme se stejnými lidmi… Urovnáváme vztahy, napravujeme křivdy – nebo se nám to, ani v tomto životě, nedaří… Tím pádem máme jasno: narodíme se znovu na Zemi…   

Cena: 200,- Kč každá, i započatá hodina; bývají zapotřebí dvě až tři hodiny

  
 

 LÁZNĚ PRO DVA RAKOVNÍK
nejmenší lázně s největší péčí
***od roku 2005***

 

Ubytování

R
ekreační a turistické pobyty  
v nejkrásnější, nejtajuplnější, magické krajině středních Čech

Relaxační a regenerační programy


 Jednotlivé procedury:
masáže
včetně lymfatické, qi gong, yar-ya a čokoládové
moxování
koupele s přísadami
numerologie
alternativní psychoterapie


Ceník


Originální dárek


KURZ
reflexní lymfatické terapie


e-mail:   lazneprodva@seznam.cz

tel. (00420)
 777 305 43
9



 

Kaligrafie - výuka

ZPĚT
   na
hlavní stránku